Proměna mezilidských vztahů v éře digitální revoluce
V roce 1966 se na obrazovkách objevil první díl dnes již kultovního seriálu Star Trek. Jako v každém sci-fi i zde hlavní hrdinové používají velké množství všech možných zařízení, které si tehdejší autoři dokázali představit jako vybavení daleké budoucnosti. Krom lodí, které se běžně pohybují rychlostí násobně překračující tu světelnou, jsou zde i daleko menší, ale stejně nepostradatelné aparáty. Jedním z nich je i trikordér, zařízení sloužící pro sběr a analýzu dat.
Původní tvůrci Star Treku vybavili těmito krabičkami posádku nejmodernější vesmírné lodi ve 22. století. Jaké by bylo jejich překvapení, kdyby zjistili, že podobná (a vlastně daleko sofistikovanější) zařízení budou používat skoro všichni lidé na světě již o století dříve? Naše trikordéry umí nahrávat obraz, zvuk a téměř okamžitě zprostředkovat jakékoliv informace známé lidstvu. A protože s nimi někteří z nás i telefonují, říkáme jim telefony. Bohužel technika mezihvězdných letů nepostupovala tak rychle, jako vývoj těchto zařízení. Neslouží nám tedy jako průvodci při prozkoumávání nových planet, ale jsou po našem boku takřka neustále, včetně ložnice a toalety.
Vliv internetu na náš každodenní život: Pro a proti
Taková vpravdě sci-fi technologie, jejíž dnes už neodmyslitelnou součástí se stal všudypřítomný internet, neodvratně změnila způsob, jakým funguje svět. Se spoustou svých přátel už nyní více vět vyměníme prostřednictvím chatu než naživo. A když už se setkáme tváří v tvář (poté, co jsme se na tom po internetu domluvili), používáme technologie k rozřešení hospodských hádek, k tomu, abychom dali vědět domů, že se zpozdíme, a nakonec i pro zavolání odvozu pomocí některé z aplikací nových taxislužeb. A jako každý mocný nástroj i všudypřítomný internet má svá pro a proti. Neustálý tlak na to být on-line, tříštění pozornosti, snížená schopnost se dlouhodobě soustředit. To všechno a mnohem víc jsou negativa, která nám tato síť přinesla.
Existuje mnoho studií, které mají za cíl určit, jestli jsou internet a sociální sítě dobré [1] nebo špatné [2] . A jak už to tak bývá, pokud chcete najít studii s určitým výsledkem, určitě ji najdete. Co si z toho vzít? Vypůjčím si citát z knihy Temné zítřky [3] od Jamese Bridla. Ten říká: „Technologie nikdy neudělaly svět přehlednější. Jen zrychlují a zesilují vše lidské.“ Jako příklad uvedu bleskový krach na New Yorské burze z 10. května 2010. Tehdy během 25 minut burzovní index zaznamenal největší a nejrychlejší propad a opětovný nárůst v historii. Během těchto, pro burzovní makléře velice stresujících minut, proteklo systémem mezi různými konty 56 miliard dolarů.
Co bylo příčinou? V dnešní době na burzách obchodují lidé výhradně prostřednictvím zadávání pokynů počítačovým algoritmům. Ty totiž dokáží reagovat v jednotkách milisekund na jakékoliv změny trhu, což je pro lidské uživatele nedosažitelné. Problém nastal ve chvíli, kdy trh začal padat. Proč se tak stalo, není jasné ani dnes. Slovy jednoho z komentátorů: „Motivace algoritmu dosud nebyla objasněna.“ Co naopak víme velmi dobře je, co nastalo poté. Algoritmy vyhodnotily, že je třeba začít rychle prodávat, aby zabránily ztrátám, což ovšem propad ještě urychlilo a spustilo další výprodeje. I v dobách, kdy na burze obchodovali lidé přímo, se propady stávaly, ale přítomnost počítačů znásobila jejich hloubku.
Velice podobným způsobem fungují algoritmy sociálních sítí [4] . Ty nejprve zjistí, jaký obsah je Vám blízký a ten vám potom nabízí. Pokud jste fanoušek fotbalu, vaše zeď se rychle zaplní fotbalovými příspěvky. Pokud jste naopak fanoušek akvaristiky, brzy budete vidět pouze nekonečný proud akvárií a rybiček. Naopak o fotbalu si nepřečtete jedinou větu. Je to proto, abyste na sítích strávili co nejvíce času, který potom jejich provozovatelé mohou prodat firmám, generujícím reklamu. Bohužel podobně to funguje, pokud jste v depresi. Algoritmus vyhodnotí, že máte sklon tíhnout k temným a nepříjemným myšlenkám, obrázkům, příspěvkům. A začne vám je ve velkém nabízet, což vás ještě více utvrdí ve vaší depresi. Pozitivní zprávou je, že jiné výzkumy [5] ukazují, že to funguje i opačně. Pokud se začne vaše nálada zlepšovat, vycítí to i algoritmus a začne vám nabízet pozitivnější obsah, zaměřený na to, aby vám bylo lépe. Stejné je to i s širokou škálou dalších psychických problémů, jako jsou poruchy příjmu potravy, pocit osamělosti nebo radikalistickými tendencemi.
Internet tady s námi už určitě bude navždy. Jeho výhody jsou totiž neoddiskutovatelné a umožnily nám přejít do zcela nového věku lidstva. Má ovšem také své nevýhody, jak jsme si ukázali v tomto článku, ale to není důvod se ho bát nebo ho zavrhovat. Konkrétních postupů, jak otupit jeho negativa je nepřeberné množství a každému bude fungovat něco odlišného. Důležité je, najít takový způsob použití, který nám bude přinášet co nejvíce pozitiv a nejméně nás bude svádět k chování, které nechceme. Najít takový způsob nejspíš bude práce, která nikdy neskončí, protože internet se mění každým dnem. Nejdůležitější ze všeho však je si to uvědomit a s touto prací začít. Protože pouze při používání moderních technologií správným způsobem se dostaví onen pocit digitální pohody, v originále zvaný „digitální wellbeing“.
Autor článku:
Ing. Miloš Smutka
Vystudoval jsem Fakultu informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. O záludnostech lidského mozku, moderní techniky a jejich kombinace přednáším již několik let. Fanoušek vědy a techniky, nadšenec do historie, sociologie a behaviorální psychologie. Doma bych měl nejradši připojené na chytrou domácnost všechno od světel po pračku. Ve volném čase nejraději cestuji, hraji Dračí doupě, sportuji a čtu, hlavně fantasy a sci-fi.
Zdroje:
[1] Asiedu, Nasir. (2017). Influence of social networking sites on students’ academic and social lives:
The Ghanaian Perspective.. Library Philosophy and Practice. 2017.
[2] Christina Sagioglou, Tobias Greitemeyer, Facebook’s emotional consequences: Why Facebook
causes a decrease in mood and why people still use it, Computers in Human Behavior, Volume 35,
2014, Pages 359-363, ISSN 0747-5632,
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0747563214001241
[3] BRIDLE, James. Temné zítřky: technologie a konec budoucnosti. Přeložil Petr ONDRÁČEK. Brno:
Host, 2020. ISBN 978-80-275-0211-0.
[4] KIM, Sang Ah. Social media algorithms: Why you see what you see. Geo. L. Tech. Rev., 2017, 2:
147.
[5] Farpour HR, Habibi L, Owji SH. Positive Impact of Social Media Use on Depression in Cancer
Patients. Asian Pac J Cancer Prev. 2017 Nov 26;18(11):2985-2988. doi:
10.22034/APJCP.2017.18.11.2985. PMID: 29172269; PMCID: PMC5773781.